Úspěšná žena se zabývá genderem

S pojmy genderové stereotypy, genderová diskriminace či genderová nerovnováha se v poslední době setkáváme velmi často. Není se čemu divit, téma rovnosti mužů a žen je v České republice stále velmi aktuální, byť by se na první pohled mohlo zdát, že už zde panuje rovnoprávnost.

Pojďme se podívat do historie. Málokdo z nás by tušil, že již v roce 1995 se Česká republika přihlásila k tzv. "Akční platformě", která byla přijata na 4. světové konferenci o ženách konané v Pekingu a řešila možnosti žen využívat svá lidská práva. Přijetí této platformy Českou republikou znamenalo vzít na sebe závazek zabývat se a řešit mj. otázky rovného postavení mužů a žen. Od té doby řešil tuto problematiku Výbor vlády pro lidská práva v kooperaci s Českým statistickým úřadem, Stálou komisí pro rodinu a rovné příležitosti a posléze vznikla "Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 - 2020".

Tolik z historie. Jak je to dnes s rovností žen a mužů?

Hlavní problém trvale zůstává v současném postavení žen a mužů na trhu práce. V české společnosti stále není v mnoha ohledech rovný → ženy se setkávají s diskriminací na základě pohlaví, zejména v průběhu pracovního procesu - např. nerovným přístupem k manažerským pozicím, nerovným odměňováním, stereotypním uvažováním zaměstnavatelů při zaměstnávaní žen s malými dětmi, nepodloženými pochybami o pracovní výkonnosti ve srovnání s muži apod.

Nerovné postavení je podporováno i genderovými stereotypy, podle kterých jsou ženám a mužům předurčeny určité role. Rovné příležitosti žen a mužů nepokrývají pouze trh práce, ale i oblast politické reprezentace a veřejného života, oblast vzdělávání, mediálního obrazu atd.

V současnosti z hlediska genderové perspektivy je na českém trhu práce ekonomická aktivita žen nižší než u mužů. Hlavním důvodem ekonomické neaktivity žen je jejich péče o rodinu a domácnost. Tímto břemenem je žena značně znevýhodněna na trhu práce. Z výsledků analýz, které zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že podíl zaměstnaných žen od roku 2004 stále roste. Možnosti žen najít si adekvátní zaměstnání se odvíjí od jejich vzdělání, rodinné situace, věku. To platí samozřejmě i pro muže, zde je však počet omezujících faktorů výrazně nižší.

Pojem diskriminace žen na trhu práce je dnes pojem běžně používaný v mnoha oblastech, ne vždy je však zcela zřejmé, jaké jednání označuje. Ve velmi obecné rovině jej můžeme nahradit pojmem nerovné zacházení. Spočívá v rozdílném zacházení z určitého důvodu ve stejné situaci, pokud pro toto jednání není důvod, který se dá ospravedlnit. Potom je takové jednání v rozporu se zákonem. Diskriminace žen má kořeny v historii, kde nerovné zacházení s ženami bylo předurčeno společností a tradicemi. Od té doby se mnohé věci změnily, problematika je však neustále aktuálním tématem, a to především v oblasti pracovního trhu, kde se projevuje v nižších mzdách a odměnách, v diskriminaci při náboru do zaměstnání, v neadekvátních pracovních podmínkách atp. Zaměstnavatelé v řadě situací upřednostňují při pracovním náboru muže, a tím pádem diskriminují ženy na základě již zmíněných stereotypů, např. že jsou ženy méně produktivní, jelikož musí pečovat o děti nebo teprve otěhotní. Typickým projevem diskriminace ženy při přijímacím pohovoru jsou otázky ohledně mateřství.

Prostředky otevírající rovné příležitosti na pracovním trhu aneb jak efektivně předcházet nerovnostem na pracovním trhu - je stále diskutovaná otázka. Zaměstnavatelé i zaměstnanci jsou pod tlakem genderových stereotypů, ale opravdu nejvíce pak jsou stále ohroženy ženy. Vzhledem k nabídce a poptávce na pracovním trhu je zájem zaměstnavatelů o ženskou pracovní sílu menší než zájem o mužskou pracovní sílu. Problémy vyplývají z vlivu rodiny (mateřství) a segregací trhu práce dle pohlaví. Nejvíce jsou ženy omezeny na pracovním trhu díky menší časové flexibilitě, proto příslušné úřady práce nacházejí více pracovních pozic vhodných pro muže, než pro jejich protějšky. Dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce může ovlivnit nabídka flexibilních podmínek v zaměstnání. Stále častěji se vyskytuje pojem slaďování osobního a pracovního života.

Nicméně!

Zaměstnavatelé na trhu práce začali tento pojem chápat jako konkurenční výhodu na trhu práce. Pochopili, že pokud se přizpůsobí individuální situaci zaměstnance, mohou tak pro sebe získat daleko více schopných a úspěšných odborníků a odbornic. Na pracovním trhu existuje řada lidí, kteří se vzhledem k aktuální životní situaci nemohou účastnit schématu pevné pracovní doby. Nejvíce se situace týká žen a matek na mateřské dovolené. Flexibilní pracovní podmínky zahrnují možné úpravy, například pružnou pracovní dobu, zkrácenou pracovní dobu, částečné úvazky, projektové úvazky, práci z domova, teleworking, sdílenou pracovní funkci, což znamená, že se střídají dva lidé v jednom pracovním úvazku. Nevýhodou tohoto systému je problém s důvěrou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Někteří vedoucí se obávají, zda jejich pracovníci skutečně doma věnují čas svým pracovním povinnostem. Dalším negativem je náročná a složitá koordinace a organizace práce. Naopak pozitivem tohoto systému je zanedbatelná investice do uspořádání pracovní doby a dobrý start pro ženy, které se navrací na svá místa po mateřské dovolené. Pracovní pozice na trhu práce by se tak staly pro ženy dostupnější díky zmiňovaným možnostem. V mnohých firmách v ČR se už výše zmíněné děje.

Realizace rovných příležitostí EU v ČR - členství České republiky v Evropské unii znamená z hlediska rovných příležitostí jednoznačně rozvoj, protože toto téma je pro EU prioritní, a to hlavně finanční podpora rovných příležitostí žen a mužů. Nejdůležitějším programem je OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST, na který navazuje náš projekt "Úspěšná žena", který reaguje na výše popsané problémy genderové diskriminace na trhu práce v MSK a řeší je v několika rovinách - podporou sebevědomí, zvýšením motivace žen, zaváděním flexibilních úvazků a osvětou k potírání genderových sterotypů na trhu práce.

Zdroj informací:

Analýzy a informace z bakalářské práce "Genderové role v Moravskoslezském kraji" , V. Čížková